Téma: MS v ledním hokeji!

 


Ano, přátelé, je tu dlouho očekávané mistrovství světa, které se tentokrát koná u nás! (To je ale novinka, že?!) Protože naši chlapci se na to tak trochu vykašlali, pokouším se o něco sama, ale nezlobte se na mě, když to bude jen tak okrajově, protože tomu moc nerozumím.

 

Zápasy:

Česko – Lotyšsko

Tohle utkání jsem bohužel prošvihla, takže nám o něm něco řekne Norwen: byl to náš první zápas, kterým jsme letos zahájili MS. Nejlepší z celého zápasu byla asi první třetina, kde jsme dali celé tři góly. Jedinou naší ostudou byly problémy s časomírou, která se zastavovala. nebyl to příliš náročný zápas, protože naši byli ve skvělé formě a dobře se na něj připravovali. Konečné skóre tím pádem bylo 3:1.

 

Česko – Kazachstán

Tak tenhle už jsem stihla a můžu říct, že jsem už dlouho neviděla něco tak pěkného (možná je to tím, že normálně na hokej nekoukám vůbec, ale asi začnuJ) V první třetině jsme dali pět gólů a já jako laik můžu říct, že si to naši hokejisté pěkně užívali. Bylo to vážně super, dívat se, jak střílí jednu branku za druhou… V druhé části jsme nedali žádný bod, ale ve třetí a závěrečné třetině další dva. Konečné skóre- 7:0! V tomto zápase mě poprvé zaujal hráč Petr Průcha, který dal nádhernou branku a minimálně na jedné spolupracoval (nevím to přesně).

 

Česko – Německo

Zprvu nám Němci dávali pěkně zabrat, ale nakonec jsme to uhráli. Po dvou třetinách byl stav vyrovnaný – 1:1 a začala jsem se trochu obávat, ale naši nezklamali a nakonec to vytáhli na konečných 5:1! Byl to vážně super obrat a exceloval tam Průcha s Jágrem (samozřejmě nejen oni!). Tomáš Vokoun podával jako vždy skvělý výkon a bez něj bychom asi nedosáhli takových výsledků.

 

Česko – Rakousko

Toto utkání bylo zatím nejnapínavější a nejtěžší z těch předchozích, protože rakouská obrana vážně nelenila a my jsme měli velký problém se skrz ni probojovat. Nakonec vše dobře dopadlo a dali jsme dva góly, na kterých měl zásluhu Petr Průcha (ten kluk má budoucnost!). Musím ale podotknout, že mě tak trochu štvali rozhodčí (oni mě štvou vždycky, ale tentokrát to bylo něco!), protože dost faulů přehlédli a většina z nich byla právě proti českým hráčům!

 

Česko – Švýcarsko

Soupeř, který z nás prý měl veliký respekt. No, ze začátku to bylo znát, ale po bezgólové první třetině, (kde mě dost vyšokoval Roman Čechmánek, který vyjel za pukem z branky a byl sražen a brána zůstala na chvíli prázdná – situaci zachránil Jiří Dopita skvělým zákrokem – UFFF!) jsme se do toho pustili a nastříleli dva góly. V přesilovce Švýcarů však snížili na 2:1. Na konci druhé třetiny se strhla taková „menší“ bitka, kde hlavní roli hráli Martin Ručinský a Dvořák. Švýcarští hráči je oba přidržovali na skle a tak se pochopitelně začali bránit. No a vypukla rvačka a rozhodčí vyloučili oba české hráče, ale jen jednoho Švýcara. Připadá mi to trochu nespravedlivé, ale to je asi normální. V poslední části utkání se nic nezměnilo, ale v poslední vteřině střelil překrááááásný gól Václav Prospal. (Vašku, děkujem!) Konečné skóre- 3:1 pro nás!

Hráčem utkání se stal Špaček (autor prvního gólu). A musím taky podotknout, že mě Roman Čechmánek dost zklamal, Tomáš Vokoun chytá líp. Čechmánek se evidentně v brance nudil a neměl tak pěkné zákroky jako Vokoun. Prostě tak trochu vyšel z formy. V tomto utkání se poprvé po viróze objevil Martin Havlát.

 

Česko – Kanada

Z tohoto zápasu jsem měla docela obavy, protože Kanada je velmi silný a schopný soupeř. Byl hodně znát rozdíl mezi tímto zápasem a těmi předešlými. Češi však opět dokázali, že hokej je prostě náš sport. První gól dal Jiří Dopita, který všeobecně zazářil, protože ustál i několik ostrých střetů s Kanaďany. Další krásnou podívanou nám připravil Josef Beránek. Skončila první třetina za stavu 2:0 pro náš tým. Musím říct, že mě Kanaďané dost překvapili, protože hodně útočili na našeho brankáře Tomáše Vokouna. Ten si však nedal nic líbit a když mu nějaký hráč vjel do brankoviště, neváhal mu jednu vrazit. Docela mě to pobavilo, ale ve druhé třetině za to, že strčil do kanadského útočníka, měl jít na trestnou lavici. Trest za něj si odpykal někdo jiný. Ve druhé části zápasu Kanada snížila na 2:1, ale o několik minut později se prosadil Martin Ručinský. Jaromír Jágr si v tomto utkání moc nezahrál a po konci druhé třetiny bylo jasné proč. Na Jágra se totiž vrhlo několik Kanaďanů a strhla se rvačka - zatím nejostřejší. Jágrovi přijeli na pomoc naši hráči a už se to mlelo! Jágr se zásadně nepere, jen zalehl svého protihráče, ale bylo evidentní, že se vůbec nechce rvát. Jágrův opatrovník Šlégr a další hráči si zatím vyřizovali účty. Rozhodčí po skončení této rvačky udělili tresty, ale Kanaďané na tom byli hůř. Ve třetí třetině dal gól Václav Prospal, ale Smyth po chvíli protlačil puk pod tělem Tomáše Vokouna. Bylo to 4:2. Ale nakonec to dopadlo líp, než se dalo čekat. Poslední dva góly dal znovu Josef Beránek a Milan Kraft. Konečné skóre tedy bylo 6:2, v což jsem nedoufala a ni v těch nejdivočejších snech.

Hráčem utkání se stal František Kaberle. Podle mě však patří hold také Tomášovi Vokounovi!

 

Česko – USA

Zápas, který měl rozhodnout o našem postupu do čtvrtfinále. Rozhodující zápas. A nakonec také náš poslední zápas. k tomu se však dostanu. Američané na nás byli velmi dobře připravení, porazili Rusko a remízovali se Slovenskem. Oba tyto týmy mají podobný styl hokeje jako my, proto měli na rozdíl od Kanady velkou výhodu. A podle toho to také vypadalo. Během první třetiny nepadl žádný gól, i když bylo mnoho šancí. Tomáš Vokoun předvedl bravurní výkon v naší brance, jednou ho musel zastoupit Šlégr. Rozhodčí jako obvykle nebyli moc spravedliví, ale na to už jsem si tak trochu zvykla. Ve druhé třetině se poměrně z velké dálky prosadil Martin Škoula. Češi se radovali a měli ještě větší radost, když Jaromír Jágr objel branku a ve 27.minutě prostrčil puk za záda amerického gólmana. Tento gól nás dost uklidnil, řekla bych dokonce, že naši tak trochu usnuli na vavřínech. Vše se ale začalo obracet, Američan Park překonal Tomáše Vokouna a stav byl 2:1. Skončila druhá třetina, pro nás sice o něco lépe, ale ne nejlépe. Ve třetí třetině skončil puk v naší brance díky omylu Hlaváče, který bohužel „pomohl“ Američanům k vyrovnanému stavu. I po skončení třetiny bylo skóre 2:2, tak rozhodčí prodloužili o 10 min. Během této doby se však nic nezměnilo, proto přišly na řadu samostatné nájezdy. Nám se to nedařilo, netrefil ani Jaromír Jágr, ani Petr Průcha, ani David Výborný… Američané však napopáté skórovali, hráč Rouch ošálil svým zákrokem Vokouna. Poslední naděje byl Jiří Dopita. I tato naděje však zklamala a já můžu jen konstatovat: JE KONEC. Pro nás už MS skončilo. Je to vážně sakramentská smůla, že?!

 

A KOMU TEĎ FANDÍTE VY? SLOVÁKŮM? NÁŠ SEN SICE SKONČIL, ALE MISTROVSTVÍ POKRAČUJE DÁL! KDO MÁ VAŠE SYMPATIE?